Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohádka a sen ve vzájemném vztahu
Vídršperková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent) ; Voldřich, Michal (oponent)
0 ABSTRAKT Disertační práce pojednává o podobnosti či dokonce možné příbuznosti pohádek a snů. Teoretický rámec práce je především psychoanalytický, a v souladu s psychoanalytickou teorií je přejímán předpoklad, že v pohádkách i snech lze pozorovat projevy nevědomí, a také, že pohádky i sny obsahují manifestní a latentní rovinu a lze je interpretovat. Někteří autoři, jako maďarský folklorista G. Róheim, předpokládají, že pohádka vznikla původně z individuálního snu, který byl dále vyprávěn a postupně obohacen o kulturní specifika. Z toho pak vyplývá teorie indukce M. Kučery, že pohádka indukuje sen, který by se zdál každopádně, neboť téma nasedá na nevědomé potřeby i konflikty dítěte. První část práce představuje základní teoretická východiska. V další části je na pohádkovém typu ATU 510B ve verzi B. Němcové Princezna se zlatou hvězdou na čele ukázán možný postup interpretace pohádky. Jsou vyhledány a srovnány dostupné verze, definována základní dějová linie pohádky. Představeny jsou nejznámější interpretace, podle kterých pohádka pojednává o psychice zneužité ženy, a také interpretace, které na pohádku nahlíží jako na oidipskou. Následně je s využitím teorie mýtů C. Lévi-Strausse a s využitím pojmových map pohádka dále analyzována. V další části je téma obohaceno o rovinu snů - představeny jsou sny...
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
Tvorba interaktivní čítanky světových pohádek
HORÁKOVÁ, Pavla
Diplomová práce postihuje využití a vymezení pohádky v teorii a praxi. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část pojednává ve stručnosti o komparatistice, která využila pohádku jako jeden z velmi vhodných materiálů ke studiu. Dále srovnává různé přístupy k vymezování a klasifikaci pohádek. V teoretické části je následně představen vliv pohádky na předškolní děti a děti mladšího školního věku. Část je věnována naratologii neboli teorii vyprávění a jednotlivým druhům pohádek. Praktická část představuje práci na připravované čítance světových pohádek. Obsahuje postup výběru literatury, strukturu jednotlivých kapitol v čítance, tvorbu CD-Romu. Dále je zde obsažena kapitola Metody aktivního vyučování, kde jsou představeny metody, které odpovídají trendům dnešního školství. Praktická část je zakončena dvěma kapitolami z připravované čítanky, věnovanými italským a řeckým pohádkám. Kapitoly plně odpovídají struktuře připravované čítanky. Obsahují i pracovní listy, využívající některé metody aktivního vyučování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.